Sakyong Mipham, Běžící Buddha

Rybka Publishers, Praha 2014

 

Jedna ze základních pouček v meditaci zní, že jsme dokonalí a jediné, co potřebujeme, je maličko seřídit. To znamená získat důvěru v naše základní dobro.

 

 

Mingyur Rinpoche, Radost ze života

DharmaGaia 2008

 

Esencí meditační praxe je právě schopnost vzdát se všech očekávání. Veškeré kvality vaší přirozené mysli – klid, otevřenost, uvolněnost a jasnost – jsou už přítomny ve vaší mysli takové, jaká je. Nemusíte se snažit o nic jiného. Nemusíte přizpůsobovat ani měnit své vědomí. Jediné, co musíte při pozorování vlastní mysli dělat, je rozpoznat vlastnosti, které už má.

 

 

Richard Rohr, Nahá přítomnost

Cesta, Brno 2013

 

Primitivní vzorec dualistického myšlení, který nám byl vštípen, nám nedovolí jít dál. Proto vyspělejší úrovně všech náboženství objevilý jiný „software“, s jehož pomocí se lze zabývat skutečně významnými otázkami jako je smrt, láska, nekonečno, utrpení a Bůh. Mnozí z nás tento přístup nazýváme „kontemplací“.

​

Je to nedualistický způsob vnímání přítomné chvíle. Původně jsme tomu říkali prostě „modlitba“.

​

Znamená to žít přítomnost, přijímat „svátost přítomné chvíle.“ Takto se naučíme žít přítomnost v nahé přítomnosti, jak skutečně prožívat to, co zakoušíme, ať je to dobré, zlé či nepříjemné, a jak se můžeme nechat těmito zkušenostmi proměnit. Slova sama o sobě tuto chvíli vždy rozdělují. Ryzí přítomnost jí dovoluje být takovou, jaká je.

​

Když dokážete být přítomni, poznáte skutečnou Přítomnost. To vám slibuji. A je to opravdu prosté.

 

Tato nevyslovitelnost Božího jména byla dlouho respektována, nyní však víme, že jde o něco ještě hlubšího: původně toto slovo nebylo vůbec vyslovováno, nýbrž dýcháno! … Po každý okamžik našeho života tedy vyslovujeme Boží jméno. Je naším prvním i posledním slovem, když na tento svět přicházíme a když jej opouštíme.

​

… Připomínám lidem, že neexistuje muslimský, křesťanský nebo židovský způsob dýchání. Neexistuje americký, africký nebo asijský způsob dýchání. Neexistuje rozdíl mezi dýcháním chudých a bohatých lidí. Pro všechny platí úplně stejná pravidla. Vzduch na celé zeměkouli je tentýž a tento Boží vítr „vane, kam chce“ (J 3,8) – zdá se, že je všude. Žádný člověk a žádné náboženství si nemohou Boží dech podmanit.

​

… Bůh je právě tak dostupný jako naše vlastní dýchání. Přesně tak, jak to vždy říkávali někteří učitelé modlitby: „Soustřeďte se na svůj dech.“

 

Moudrost není hromaděním stále většího množství dat a informací, jako kdyby měly nakonec splynout v pravdu. Moudrost je přesně opačný způsob, jak poznat a chápat oněch deset tisíc věcí. Tvrdím, že moudrost je pouze svoboda k tomu, být přítomen. Moudří lidé vědí, jak být přítomni, jde ale o mnohem víc než o to. Přítomnost je moudrost! Lidé, kteří jsou plně přítomni, vědí, jak poznávat plně, správně a pravdivě. Přítomnost je jediná nutná věc a v mnohém smyslu to nejobtížnější ze všeho. Snažte se jen udržovat své srdce otevřené, svou mysl prostou rozdělení či odporu a své tělo na tom místě, kde má být. Přítomnost je praktický, každodenní úkol každého vyspělého náboženství a každé duchovní praxe.

 

 

Eckhart Tolle, Ticho promlouvá

Pragma, Praha 2003

 

Ticho je vnitřním klidem a společně jsou esencí vašeho Bytí. Vnitřní ticho a klid změní a zachrání svět.

 

Když ztratíte spojení s vnitřním tichem, ztratíte spojení se svým já. Ztratíte-li spojení se svým já, ztratíte se ve světě.

 

Vaše nejvnitřnější vědomí vlastního já, vědomí toho, čím jste, je neoddělitelné od ticha. To je onen pocit já jsem, který je hlubší než jméno a forma.

 

Ticho je vaší přirozeností. Co je ticho? Vnitřní prostor či vědomí, v němž se slova na této stránce stávají myšlenkami. Bez tohoto vědomí by nebylo žádné vnímání, žádné myšlení, žádný svět.

 

Vy jste toto vědomí převlečné za člověka.

 

Protějškem vnějšího hluku je vnitřní hluk myšlení.

Protějškem vnějšího ticha je vnitřní ticho.

 

Kdykoli je kolem vás ticho – naslouchejte mu. Vnímejte je. Věnujte mu pozornost. Naslouchání tichu vyvolává ticho ve vašem nitru, neboť ticho lze vnímat jedině skrze ně samé.

 

Všimněte si, že když vnímáte ticho, tak nemyslíte na nic. Uvědomujete si, ale nemyslíte.

 

Jakmile si začnete uvědomovat ticho, okamžitě se dostanete do stavu klidné vnitřní bdělosti. Jste přítomní. Vymanili jste se z dlouhých tisíciletí kolektivního návyku.

 

Podívejte se na strom nebo na květinu. Tiše ji vnímejte. Jak je tichá, jak hluboce je zakořeněná v Bytí. Dovolte přírodě, aby vás učila tichu.

 

Když se díváte na strom a vnímáte jeho tichý klid, sami se uklidníte. Spojíte se s tichem na velice hluboké úrovni. Cítíte jednotu se vším, co vnímáte v tichu a skrze ně. Uvědomovat si svou vlastní jednotu se vším kolem sebe je pravá láska.

 

Ticho pomáhá, ale k nalezení klidu je nepotřebujete. I v hlučném prostředí si můžete uvědomovat ticho pod hladinou hluku, prostor, v němž hluk vzniká. To je vnitřní prostor čistého vědomí – vědomí samo.

 

Můžete si uvědomovat vědomí jako pozadí veškerého smyslového vnímání, veškeréh myšlení. Vnímat vlastní vědomí vede k dosažení vnitřního klidu.

 

Jakýkoli rušivý hluk vám může být stejně nápomocný jako ticho. Jak? Přestanete-li se bránit a hluk přijmete, také dosáhnete vnitřního klidu a ticha.

 

Kdykoli přijímáte přítomný okamžik – ať už je jakýkoli – jste v klidu.

 

Vnímejte pauzy mezi jednotlivými myšlenkami, tichý prostor mezi slovy v rozhovoru, mezi tóny piana či flétny nebo pauzu mezi nadechnutím a vydechnutím.

Jestliže vnímáte tyto pauzy, vědomí „něčeho“ se stane prostě vědomím. Ve vašem nitru se zrodí beztvarý rozměr čistého vědomí, které nahradí ztotožnění s formou.

Pravá inteligence působí potichu. Tvůrčí sílu a řešení problémů najdete v tichu.

 

Je ticho pouhá nepřítomnost obsahu a hluku? Ne, ticho je inteligence sama – vědomí, z nějž se rodí veškeré formy. A jak by mohlo být toto vědomí odděleno od toho, čím jste? Forma, za kterou se považujete, vznikla právě z tohoto vědomí.

 

Vědomí je esencí všech galaxií a každého stébla trávy, všech květin, stromů, ptáků a vůbec všeho.

 

Ticho je jediná věc na tomto světě, která nemá žádnou formu. Koneckonců to není věc a není z tohoto světa.

 

Když se díváte v klidu na strom nebo na člověka, kdo se dívá? Něco hlubšího než člověk.

Vědomí se dívá dívá na svůj výtvor.

 

V bibli je psáno, že Bůh stvořil svět a viděl, že svět je dobrý. To vidíte, když se díváte na svět bez myšlení.

 

Potřebujete více vědomostí? Zachrání svět víc informací, víc rychlých počítačů a víc věděcké analýzy? Nepotřebuje lidstvo spíš moudrost?

 

Ale co je moudrost a kde ji lze najít? Moudrost přichází se schopností být v klidu. Jen se dívejte a naslouchejte. Nic víc nedělejte. Tiché pozorování a naslouchání aktivuje neracionální inteligenci ve vašem nitru. Nechejte ticho vést vaše slova a činy.